Pračka a já
Technické věci šly vždycky mimo mě. Nedokázala jsem pochopit různé technické věci, takže moji rodiče mě vždycky řekli, že jsem se měla přihlásit raději na nějaký kurz, abych všechno pochopila. Jenomže to bych nebyla já čárka, abych nebyla líná. Sice ano, chtěla jsem vždycky chodit na nějaký kurz, abych si doplnila vzdělání, ale že bych měla chodit na techniku? Žena a technika? No, tak v mém případě to absolutně nepřicházelo v úvahu. Vůbec jsem nechtěla chodit do žádného kroužku, který se týká techniky. Nebo vás by to bavilo? Já třeba osobně neznám žádnou ženu, která by navštěvovala kurz informační technologie nebo třeba robotiky, což miloval můj bratr.
A jedinou techniku, kterou já jsem využívala denně, tak to byl sporák nebo lednice anebo mikrovlnná trouba. Anebo taky pračka, samozřejmě. Tyto technické věci ovládám dokonalé, i když taky si občas nevím rady s pračkou. Je tam tolik čudlíků, že si někdy říkám, že je to až zbytečné. Nevím, proč je na takových bílých technických věcech tolik mačkátek. A mně osobně by stačilo třeba jenom silný a střední program praní. A protože nevím, na co bych využívala opravdu tolik tlačítek, takže jsem třeba se mamince řekla, jak si ona třeba poradila s novou pračkou. Protože moje maminka má novou pračku, která je už nějaká hodně moderní a taková futuristická, která je dotyková a má tam opravdu mnoho těch mačkátetek.
Maminka mi řekla, že se v tom vyzná, protože jí technika baví. A tak na tohle jsem opravdu neměla co říct. Ovšem ale výrobci různé techniky by taky měli brát v potaz to, že existuje opravdu mnoho žen a, které se v technice nevyznají a ani asi nikdy neporozumí, protože na to prostě nemají mozek. A co vy, milé dámy, a technika? Vím, že jsou taky šikovné ženy, které technikou žijí a taky je opravdu hodně baví se o techniku zajímat. Ale myslím, že je spíše žen, které si nechají poradit.