Blog

Tučňák, který pobíhá po lese v Novém Zélandu, nežije pochopitelně někde v buši, ale vybírá si místa u pobřeží, která jsou hustě zarostlá vegetací. Tento druh tučňáka patří mezi ohrožené druhy. Má totiž jen malé možnosti výskytu. V přírodě už bychom našli jen pouhé necelé čtyři tisíce těchto ptáků.

· Nový Zéland je vůbec vyhlášený tím, že tu žijí zvláštní druhy zvířat a roste tu také zvláštní vegetace.
Vyvinulo se tu mnoho ptáků, kteří mají nejen zajímavý vzhled, ale i způsob života.
– Vědci předpokládají, že se Nový Zéland oddělil v době, kdy ještě Zemi neovládali savci.
– Místo nich zaujali své pevné pozice ptáci.
– Tím, že neměli žádného nepřítele, nemuseli trénovat let, a tak jim křídla pomalu zakrněla.

Papoušek, který loví ovce

Jedna záležitost je na celém světě stejná. Jsou zvířata, která jsou nám sympatická. Přinášejí nějaký užitek nebo je máme jako domácí mazlíčky. Pak jsou zvířata, jejichž existenci ani příliš nevnímáme. Většinou žijí někde skrytě a svou přítomnost nedávají najevo. A pak jsou druhy, které nám pijí krev. V některých případech to platí doslova. Stačí si vzpomenout na komára.
· Na Novém Zélandu mají problém s jiným okřídleným tvorem.
· Tím je papoušek nestor kea.
Nemají ho rádi místní farmáři, protože napadá jejich ovce. Tento pták je přibližně půl metru dlouhý a váží kolem jednoho kilogramu. Barva jeho peří je olivově zelená. Hlavě vévodí velký, úzký hnědo – šedý zobák.
· Zajímavý je jeho způsob hnízdění.
U ptáka bychom většinou hádali, že bude bydlet na stromě nebo v jeho dutině. Nestor kea hnízdí pod zemí. Své obydlí hledá pod kořeny stromů nebo ve skalních průrvách. K hnízdu většinou vede chodba, která je dlouhá až šest metrů. Na jejím konci je komůrka, která je vystlaná přírodním materiálem.
– Nový Zéland prostě stojí za to navštívit.
– Jinde totiž některé druhy neuvidíte.

Tučňák, který pobíhá po lese v Novém Zélandu, nežije pochopitelně někde v buši, ale vybírá si místa u pobřeží, která jsou hustě zarostlá vegetací. Tento druh tučňáka patří mezi ohrožené druhy. Má totiž jen malé možnosti výskytu. V přírodě už bychom našli jen pouhé necelé čtyři tisíce těchto ptáků.

· Nový Zéland je vůbec vyhlášený tím, že tu žijí zvláštní druhy zvířat a roste tu také zvláštní vegetace.
Vyvinulo se tu mnoho ptáků, kteří mají nejen zajímavý vzhled, ale i způsob života.
– Vědci předpokládají, že se Nový Zéland oddělil v době, kdy ještě Zemi neovládali savci.
– Místo nich zaujali své pevné pozice ptáci.
– Tím, že neměli žádného nepřítele, nemuseli trénovat let, a tak jim křídla pomalu zakrněla.

Papoušek, který loví ovce

Jedna záležitost je na celém světě stejná. Jsou zvířata, která jsou nám sympatická. Přinášejí nějaký užitek nebo je máme jako domácí mazlíčky. Pak jsou zvířata, jejichž existenci ani příliš nevnímáme. Většinou žijí někde skrytě a svou přítomnost nedávají najevo. A pak jsou druhy, které nám pijí krev. V některých případech to platí doslova. Stačí si vzpomenout na komára.
· Na Novém Zélandu mají problém s jiným okřídleným tvorem.
· Tím je papoušek nestor kea.
Nemají ho rádi místní farmáři, protože napadá jejich ovce. Tento pták je přibližně půl metru dlouhý a váží kolem jednoho kilogramu. Barva jeho peří je olivově zelená. Hlavě vévodí velký, úzký hnědo – šedý zobák.
· Zajímavý je jeho způsob hnízdění.
U ptáka bychom většinou hádali, že bude bydlet na stromě nebo v jeho dutině. Nestor kea hnízdí pod zemí. Své obydlí hledá pod kořeny stromů nebo ve skalních průrvách. K hnízdu většinou vede chodba, která je dlouhá až šest metrů. Na jejím konci je komůrka, která je vystlaná přírodním materiálem.
– Nový Zéland prostě stojí za to navštívit.
– Jinde totiž některé druhy neuvidíte.

Tučňák, který pobíhá po lese v Novém Zélandu, nežije pochopitelně někde v buši, ale vybírá si místa u pobřeží, která jsou hustě zarostlá vegetací. Tento druh tučňáka patří mezi ohrožené druhy. Má totiž jen malé možnosti výskytu. V přírodě už bychom našli jen pouhé necelé čtyři tisíce těchto ptáků.

· Nový Zéland je vůbec vyhlášený tím, že tu žijí zvláštní druhy zvířat a roste tu také zvláštní vegetace.
Vyvinulo se tu mnoho ptáků, kteří mají nejen zajímavý vzhled, ale i způsob života.
– Vědci předpokládají, že se Nový Zéland oddělil v době, kdy ještě Zemi neovládali savci.
– Místo nich zaujali své pevné pozice ptáci.
– Tím, že neměli žádného nepřítele, nemuseli trénovat let, a tak jim křídla pomalu zakrněla.

Papoušek, který loví ovce

Jedna záležitost je na celém světě stejná. Jsou zvířata, která jsou nám sympatická. Přinášejí nějaký užitek nebo je máme jako domácí mazlíčky. Pak jsou zvířata, jejichž existenci ani příliš nevnímáme. Většinou žijí někde skrytě a svou přítomnost nedávají najevo. A pak jsou druhy, které nám pijí krev. V některých případech to platí doslova. Stačí si vzpomenout na komára.
· Na Novém Zélandu mají problém s jiným okřídleným tvorem.
· Tím je papoušek nestor kea.
Nemají ho rádi místní farmáři, protože napadá jejich ovce. Tento pták je přibližně půl metru dlouhý a váží kolem jednoho kilogramu. Barva jeho peří je olivově zelená. Hlavě vévodí velký, úzký hnědo – šedý zobák.
· Zajímavý je jeho způsob hnízdění.
U ptáka bychom většinou hádali, že bude bydlet na stromě nebo v jeho dutině. Nestor kea hnízdí pod zemí. Své obydlí hledá pod kořeny stromů nebo ve skalních průrvách. K hnízdu většinou vede chodba, která je dlouhá až šest metrů. Na jejím konci je komůrka, která je vystlaná přírodním materiálem.
– Nový Zéland prostě stojí za to navštívit.
– Jinde totiž některé druhy neuvidíte.

Tučňák, který pobíhá po lese v Novém Zélandu, nežije pochopitelně někde v buši, ale vybírá si místa u pobřeží, která jsou hustě zarostlá vegetací. Tento druh tučňáka patří mezi ohrožené druhy. Má totiž jen malé možnosti výskytu. V přírodě už bychom našli jen pouhé necelé čtyři tisíce těchto ptáků.

· Nový Zéland je vůbec vyhlášený tím, že tu žijí zvláštní druhy zvířat a roste tu také zvláštní vegetace.
Vyvinulo se tu mnoho ptáků, kteří mají nejen zajímavý vzhled, ale i způsob života.
– Vědci předpokládají, že se Nový Zéland oddělil v době, kdy ještě Zemi neovládali savci.
– Místo nich zaujali své pevné pozice ptáci.
– Tím, že neměli žádného nepřítele, nemuseli trénovat let, a tak jim křídla pomalu zakrněla.

Papoušek, který loví ovce

Jedna záležitost je na celém světě stejná. Jsou zvířata, která jsou nám sympatická. Přinášejí nějaký užitek nebo je máme jako domácí mazlíčky. Pak jsou zvířata, jejichž existenci ani příliš nevnímáme. Většinou žijí někde skrytě a svou přítomnost nedávají najevo. A pak jsou druhy, které nám pijí krev. V některých případech to platí doslova. Stačí si vzpomenout na komára.
· Na Novém Zélandu mají problém s jiným okřídleným tvorem.
· Tím je papoušek nestor kea.
Nemají ho rádi místní farmáři, protože napadá jejich ovce. Tento pták je přibližně půl metru dlouhý a váží kolem jednoho kilogramu. Barva jeho peří je olivově zelená. Hlavě vévodí velký, úzký hnědo – šedý zobák.
· Zajímavý je jeho způsob hnízdění.
U ptáka bychom většinou hádali, že bude bydlet na stromě nebo v jeho dutině. Nestor kea hnízdí pod zemí. Své obydlí hledá pod kořeny stromů nebo ve skalních průrvách. K hnízdu většinou vede chodba, která je dlouhá až šest metrů. Na jejím konci je komůrka, která je vystlaná přírodním materiálem.
– Nový Zéland prostě stojí za to navštívit.
– Jinde totiž některé druhy neuvidíte.

Tučňák, který pobíhá po lese v Novém Zélandu, nežije pochopitelně někde v buši, ale vybírá si místa u pobřeží, která jsou hustě zarostlá vegetací. Tento druh tučňáka patří mezi ohrožené druhy. Má totiž jen malé možnosti výskytu. V přírodě už bychom našli jen pouhé necelé čtyři tisíce těchto ptáků.

· Nový Zéland je vůbec vyhlášený tím, že tu žijí zvláštní druhy zvířat a roste tu také zvláštní vegetace.
Vyvinulo se tu mnoho ptáků, kteří mají nejen zajímavý vzhled, ale i způsob života.
– Vědci předpokládají, že se Nový Zéland oddělil v době, kdy ještě Zemi neovládali savci.
– Místo nich zaujali své pevné pozice ptáci.
– Tím, že neměli žádného nepřítele, nemuseli trénovat let, a tak jim křídla pomalu zakrněla.

Papoušek, který loví ovce

Jedna záležitost je na celém světě stejná. Jsou zvířata, která jsou nám sympatická. Přinášejí nějaký užitek nebo je máme jako domácí mazlíčky. Pak jsou zvířata, jejichž existenci ani příliš nevnímáme. Většinou žijí někde skrytě a svou přítomnost nedávají najevo. A pak jsou druhy, které nám pijí krev. V některých případech to platí doslova. Stačí si vzpomenout na komára.
· Na Novém Zélandu mají problém s jiným okřídleným tvorem.
· Tím je papoušek nestor kea.
Nemají ho rádi místní farmáři, protože napadá jejich ovce. Tento pták je přibližně půl metru dlouhý a váží kolem jednoho kilogramu. Barva jeho peří je olivově zelená. Hlavě vévodí velký, úzký hnědo – šedý zobák.
· Zajímavý je jeho způsob hnízdění.
U ptáka bychom většinou hádali, že bude bydlet na stromě nebo v jeho dutině. Nestor kea hnízdí pod zemí. Své obydlí hledá pod kořeny stromů nebo ve skalních průrvách. K hnízdu většinou vede chodba, která je dlouhá až šest metrů. Na jejím konci je komůrka, která je vystlaná přírodním materiálem.
– Nový Zéland prostě stojí za to navštívit.
– Jinde totiž některé druhy neuvidíte.

Tučňák, který pobíhá po lese v Novém Zélandu, nežije pochopitelně někde v buši, ale vybírá si místa u pobřeží, která jsou hustě zarostlá vegetací. Tento druh tučňáka patří mezi ohrožené druhy. Má totiž jen malé možnosti výskytu. V přírodě už bychom našli jen pouhé necelé čtyři tisíce těchto ptáků.

· Nový Zéland je vůbec vyhlášený tím, že tu žijí zvláštní druhy zvířat a roste tu také zvláštní vegetace.
Vyvinulo se tu mnoho ptáků, kteří mají nejen zajímavý vzhled, ale i způsob života.
– Vědci předpokládají, že se Nový Zéland oddělil v době, kdy ještě Zemi neovládali savci.
– Místo nich zaujali své pevné pozice ptáci.
– Tím, že neměli žádného nepřítele, nemuseli trénovat let, a tak jim křídla pomalu zakrněla.

Papoušek, který loví ovce

Jedna záležitost je na celém světě stejná. Jsou zvířata, která jsou nám sympatická. Přinášejí nějaký užitek nebo je máme jako domácí mazlíčky. Pak jsou zvířata, jejichž existenci ani příliš nevnímáme. Většinou žijí někde skrytě a svou přítomnost nedávají najevo. A pak jsou druhy, které nám pijí krev. V některých případech to platí doslova. Stačí si vzpomenout na komára.
· Na Novém Zélandu mají problém s jiným okřídleným tvorem.
· Tím je papoušek nestor kea.
Nemají ho rádi místní farmáři, protože napadá jejich ovce. Tento pták je přibližně půl metru dlouhý a váží kolem jednoho kilogramu. Barva jeho peří je olivově zelená. Hlavě vévodí velký, úzký hnědo – šedý zobák.
· Zajímavý je jeho způsob hnízdění.
U ptáka bychom většinou hádali, že bude bydlet na stromě nebo v jeho dutině. Nestor kea hnízdí pod zemí. Své obydlí hledá pod kořeny stromů nebo ve skalních průrvách. K hnízdu většinou vede chodba, která je dlouhá až šest metrů. Na jejím konci je komůrka, která je vystlaná přírodním materiálem.
– Nový Zéland prostě stojí za to navštívit.
– Jinde totiž některé druhy neuvidíte.

Tučňák, který pobíhá po lese v Novém Zélandu, nežije pochopitelně někde v buši, ale vybírá si místa u pobřeží, která jsou hustě zarostlá vegetací. Tento druh tučňáka patří mezi ohrožené druhy. Má totiž jen malé možnosti výskytu. V přírodě už bychom našli jen pouhé necelé čtyři tisíce těchto ptáků.

· Nový Zéland je vůbec vyhlášený tím, že tu žijí zvláštní druhy zvířat a roste tu také zvláštní vegetace.
Vyvinulo se tu mnoho ptáků, kteří mají nejen zajímavý vzhled, ale i způsob života.
– Vědci předpokládají, že se Nový Zéland oddělil v době, kdy ještě Zemi neovládali savci.
– Místo nich zaujali své pevné pozice ptáci.
– Tím, že neměli žádného nepřítele, nemuseli trénovat let, a tak jim křídla pomalu zakrněla.

Papoušek, který loví ovce

Jedna záležitost je na celém světě stejná. Jsou zvířata, která jsou nám sympatická. Přinášejí nějaký užitek nebo je máme jako domácí mazlíčky. Pak jsou zvířata, jejichž existenci ani příliš nevnímáme. Většinou žijí někde skrytě a svou přítomnost nedávají najevo. A pak jsou druhy, které nám pijí krev. V některých případech to platí doslova. Stačí si vzpomenout na komára.
· Na Novém Zélandu mají problém s jiným okřídleným tvorem.
· Tím je papoušek nestor kea.
Nemají ho rádi místní farmáři, protože napadá jejich ovce. Tento pták je přibližně půl metru dlouhý a váží kolem jednoho kilogramu. Barva jeho peří je olivově zelená. Hlavě vévodí velký, úzký hnědo – šedý zobák.
· Zajímavý je jeho způsob hnízdění.
U ptáka bychom většinou hádali, že bude bydlet na stromě nebo v jeho dutině. Nestor kea hnízdí pod zemí. Své obydlí hledá pod kořeny stromů nebo ve skalních průrvách. K hnízdu většinou vede chodba, která je dlouhá až šest metrů. Na jejím konci je komůrka, která je vystlaná přírodním materiálem.
– Nový Zéland prostě stojí za to navštívit.
– Jinde totiž některé druhy neuvidíte.

Dobrou zprávou je pro milovníky vína je, že dle odborníků většinou alkoholiky nejsme. Tedy pokud je to opravdu ta jedna, dvě skleničky (ne lahve!) a pijeme kvalitní víno. A samozřejmě ho neprokládáme něčím ostřejším (tvrdým alkoholem). Velice dobrou volbou je víno červené! Stává se jen zřídka, že by výživoví poradci svým (zdravým) klientům umírněnou konzumaci kvalitního červeného vína zakazovali. Jako večerní drink je naopak doporučováno.

Červené na zdraví!
Mnohé dlouhodobé odborné studie prokazují, že je našemu organismu prospěšné. Snižuje oxidační stres, který má na vině aterosklerózu a další kardiovaskulární onemocnění. A též některé nádory. Je plné antioxidantů, chrání nás před volnými radikály. Antioxidant resveratrol, který je v tomto víně v hojném množství, se podílí na snižování hladiny LDL (tedy toho škodlivého) cholesterolu. Červené též normalizuje hladinu cukru v krvi. Někteří odborníci ho řadí mezi tzv. superpotraviny.

V jakém množství?
Kolik červeného vína je tedy ještě zdravá dávka?
Rada zní, že ta přiměřená! Je třeba mít stále na mysli fakt, že náš oblíbený nápoj, byť zdravý, je nápojem alkoholickým!
Dle odborníků je přiměřená dávka alkoholu tato:
· -u muže 20 gramů denně
· – u žen 10 gramů denně

Převedeno na víno to je asi jedna sklenička denně pro ženu a asi dvě skleničky denně pro muže. Organismus mužů odbourává alkohol lépe. Ale pozor, záleží též na hmotnosti a roli hraje celková kondice jedince, jeho zdravotní stav. Je to zkrátka věc dosti individuální. Když si dopřejeme alkohol během několika dnů, při nějaké vhodné příležitosti, třeba na nějaké oslavě nebo o svátcích, nic tak hrozného se nestane. Ale jinak opatrně a střídmě! Rozhodně by neměl být častým společníkem lidí nemocných, sloužit dokonce k zapíjení léků (i to bohužel někteří jedinci provádí).
To platí i o červeném víně. Jen tak si užijeme jeho blahodárných účinků na náš organismus. Tak tedy na zdraví!

Dobrou zprávou je pro milovníky vína je, že dle odborníků většinou alkoholiky nejsme. Tedy pokud je to opravdu ta jedna, dvě skleničky (ne lahve!) a pijeme kvalitní víno. A samozřejmě ho neprokládáme něčím ostřejším (tvrdým alkoholem). Velice dobrou volbou je víno červené! Stává se jen zřídka, že by výživoví poradci svým (zdravým) klientům umírněnou konzumaci kvalitního červeného vína zakazovali. Jako večerní drink je naopak doporučováno.

Červené na zdraví!
Mnohé dlouhodobé odborné studie prokazují, že je našemu organismu prospěšné. Snižuje oxidační stres, který má na vině aterosklerózu a další kardiovaskulární onemocnění. A též některé nádory. Je plné antioxidantů, chrání nás před volnými radikály. Antioxidant resveratrol, který je v tomto víně v hojném množství, se podílí na snižování hladiny LDL (tedy toho škodlivého) cholesterolu. Červené též normalizuje hladinu cukru v krvi. Někteří odborníci ho řadí mezi tzv. superpotraviny.

V jakém množství?
Kolik červeného vína je tedy ještě zdravá dávka?
Rada zní, že ta přiměřená! Je třeba mít stále na mysli fakt, že náš oblíbený nápoj, byť zdravý, je nápojem alkoholickým!
Dle odborníků je přiměřená dávka alkoholu tato:
· -u muže 20 gramů denně
· – u žen 10 gramů denně

Převedeno na víno to je asi jedna sklenička denně pro ženu a asi dvě skleničky denně pro muže. Organismus mužů odbourává alkohol lépe. Ale pozor, záleží též na hmotnosti a roli hraje celková kondice jedince, jeho zdravotní stav. Je to zkrátka věc dosti individuální. Když si dopřejeme alkohol během několika dnů, při nějaké vhodné příležitosti, třeba na nějaké oslavě nebo o svátcích, nic tak hrozného se nestane. Ale jinak opatrně a střídmě! Rozhodně by neměl být častým společníkem lidí nemocných, sloužit dokonce k zapíjení léků (i to bohužel někteří jedinci provádí).
To platí i o červeném víně. Jen tak si užijeme jeho blahodárných účinků na náš organismus. Tak tedy na zdraví!

Dobrou zprávou je pro milovníky vína je, že dle odborníků většinou alkoholiky nejsme. Tedy pokud je to opravdu ta jedna, dvě skleničky (ne lahve!) a pijeme kvalitní víno. A samozřejmě ho neprokládáme něčím ostřejším (tvrdým alkoholem). Velice dobrou volbou je víno červené! Stává se jen zřídka, že by výživoví poradci svým (zdravým) klientům umírněnou konzumaci kvalitního červeného vína zakazovali. Jako večerní drink je naopak doporučováno.

Červené na zdraví!
Mnohé dlouhodobé odborné studie prokazují, že je našemu organismu prospěšné. Snižuje oxidační stres, který má na vině aterosklerózu a další kardiovaskulární onemocnění. A též některé nádory. Je plné antioxidantů, chrání nás před volnými radikály. Antioxidant resveratrol, který je v tomto víně v hojném množství, se podílí na snižování hladiny LDL (tedy toho škodlivého) cholesterolu. Červené též normalizuje hladinu cukru v krvi. Někteří odborníci ho řadí mezi tzv. superpotraviny.

V jakém množství?
Kolik červeného vína je tedy ještě zdravá dávka?
Rada zní, že ta přiměřená! Je třeba mít stále na mysli fakt, že náš oblíbený nápoj, byť zdravý, je nápojem alkoholickým!
Dle odborníků je přiměřená dávka alkoholu tato:
· -u muže 20 gramů denně
· – u žen 10 gramů denně

Převedeno na víno to je asi jedna sklenička denně pro ženu a asi dvě skleničky denně pro muže. Organismus mužů odbourává alkohol lépe. Ale pozor, záleží též na hmotnosti a roli hraje celková kondice jedince, jeho zdravotní stav. Je to zkrátka věc dosti individuální. Když si dopřejeme alkohol během několika dnů, při nějaké vhodné příležitosti, třeba na nějaké oslavě nebo o svátcích, nic tak hrozného se nestane. Ale jinak opatrně a střídmě! Rozhodně by neměl být častým společníkem lidí nemocných, sloužit dokonce k zapíjení léků (i to bohužel někteří jedinci provádí).
To platí i o červeném víně. Jen tak si užijeme jeho blahodárných účinků na náš organismus. Tak tedy na zdraví!