Blog

Lidé mají snad odjakživa rádi napínavé příběhy, ve kterých se něco děje. Proto jsou tak oblíbené i detektivní příběhy, a to ať už v tištěné, elektronické nebo hrané podobě. Najít zločince, obvykle vraha, totiž bývá běh na dlouhou trať, při němž dojde k mnoha přehmatům a překvapivým zvratům. A to je i případ seriálu Zločin, který k nám přišel z Dánska. Jedná se o špičku ve svém žánru. Není se čemu divit, skandinávské detektivky jsou v posledních letech v kurzu a disponují dnes daleko větší fanouškovskou základnou než donedávna dominující anglické detektivní příběhy.

Jedna mrtvola

Děj seriálu má dvacet dílů a v žádný z nich vás nebude nudit. Příběh začíná hledání zmizelé mladé dívky, která na konci prvního dílu bude sice objevena, ovšem už mrtvá. Od této chvíle se rozjíždí příběh plný neočekávaných zvratů, dramatických chvilek, a dokonce i několika akčních pasáží. Hlavní postavou je zde žena, policistka Sara Norenová, která pracuje na oddělení vražd. Jedná se o ženu, která patří ke špičce nejen kodaňské policie, ovšem tento její poslední případ jí dá zabrat asi nejvíce. Na seriálu je zajímavé, že je zde pouze jedna mrtvola. Z jiných sérií jsme zvyklí, že mrtvoly se kupí jedna za druhou. To ale neupírá tomuto seriálu na napínavosti. Právě naopak. Vidět, jak detektivové dělají první poslední, aby případ rozluštili, ale často se zmýlí či přešlapují na místě, je mnohem více osvěžující než klasické schéma známé hlavně za amerických seriálů, kdy si hlavní hrdina jde sebejistě po nastolené linii, aby díky tomu na konci chytil vraha. Zde je to trochu jiné.

Atmosféra
Jednou z hlavních příčin, proč dnes skandinávské detektivky tak jedou, je atmosféra, která je řádně temná a depresivní. To je i případ seriálu Zločin. Vzhledem k tomu, že se děj odehrává na začátku podzimu, příliš hezkého počasí se zde nedočkáte. Naopak, neustále prší nebo je alespoň zakaboněno. I to přidává této sérii na zajímavosti. Rozhodně stojí za to se na ni kouknout.
 
 

Dříve bylo naprosto běžné, že byla cena kupovaných produktů důležitější než jejich kvalita. V posledních pár letech se ovšem Čechům dostalo dost důkazů, že suroviny, které si dáváme do těla jsou důležité. A to nejen jako prostředek k tomu, abychom neměli hlad. Kvalita se sice projeví na vaší peněžence, ale také na zdraví. To dá rozum. Ale až teď se podle toho začínáme řídit.

Spotřebitelé dříve uváděli, že měsíčně zaplatí za jídlo do dvou tisíc korun na osobu. Dnes je to mnohem více. Podle průzkumu společnosti KPMG ve spolupráci s agenturou Data Collect se ukázalo, že 46 procent respondentů dá přednost kvalitě nad cenou potravin. Zúčastněných přitom bylo na 1000 osob, které mají na starost nákupy ve své domácnosti.

Peníze už nejsou to nejdůležitější

Zdálo by se, že je dnešní společnost čistě konzumní a nejdůležitější věcí jsou pro ni peníze. Jak se ale ukazuje u jídla, pití a mnoha dalších produktů, tak tomu již vůbec není. I přesto, že si Češi neustále stěžují na nízké příjmy, tak jsou čím dál více ochotni investovat vydělané finance do skutečně důležitých věcí. A mezi ně potraviny zaručeně patří.

Kromě dvou základních kritérií zkoumali se i další podstatné aspekty nákupu. Z výzkumu vyplývá, že složení potravin je pro některé lidi nejdůležitějším údajem ze všech. Celých 17 procent účastníků průzkumu pro tuto informaci hlasovalo. Země původu je poté rozhodující pro šest procent zákazníků.

Jaká jsou tedy nejdůležitější kritéria pro ideální nákup?

1. Kvalita (46 %),
2. cena (28 %),
3. složení potravin (17 %),
4. země původu (6 %).

Rozdíly jsou i ve vzdělání

Zdá se, že při výběru rozhoduje také vzdělání kupujících. Vysokoškoláci dávají přednost kvalitě mnohem více než osoby bez vzdělání. Může jít ale také o souvislost s jejich finanční situací. Pokud budeme předpokládat, že má vysokoškolák středního věku vyšší plat než běžný dělník středního věku, tak je rozhodnutí jasné. Někteří lidé totiž během nakupování nemají na výběr. I když by chtěli do pořádného jídla investovat, ale nemají na to peníze.

Dříve bylo naprosto běžné, že byla cena kupovaných produktů důležitější než jejich kvalita. V posledních pár letech se ovšem Čechům dostalo dost důkazů, že suroviny, které si dáváme do těla jsou důležité. A to nejen jako prostředek k tomu, abychom neměli hlad. Kvalita se sice projeví na vaší peněžence, ale také na zdraví. To dá rozum. Ale až teď se podle toho začínáme řídit.

Spotřebitelé dříve uváděli, že měsíčně zaplatí za jídlo do dvou tisíc korun na osobu. Dnes je to mnohem více. Podle průzkumu společnosti KPMG ve spolupráci s agenturou Data Collect se ukázalo, že 46 procent respondentů dá přednost kvalitě nad cenou potravin. Zúčastněných přitom bylo na 1000 osob, které mají na starost nákupy ve své domácnosti.

Peníze už nejsou to nejdůležitější

Zdálo by se, že je dnešní společnost čistě konzumní a nejdůležitější věcí jsou pro ni peníze. Jak se ale ukazuje u jídla, pití a mnoha dalších produktů, tak tomu již vůbec není. I přesto, že si Češi neustále stěžují na nízké příjmy, tak jsou čím dál více ochotni investovat vydělané finance do skutečně důležitých věcí. A mezi ně potraviny zaručeně patří.

Kromě dvou základních kritérií zkoumali se i další podstatné aspekty nákupu. Z výzkumu vyplývá, že složení potravin je pro některé lidi nejdůležitějším údajem ze všech. Celých 17 procent účastníků průzkumu pro tuto informaci hlasovalo. Země původu je poté rozhodující pro šest procent zákazníků.

Jaká jsou tedy nejdůležitější kritéria pro ideální nákup?

1. Kvalita (46 %),
2. cena (28 %),
3. složení potravin (17 %),
4. země původu (6 %).

Rozdíly jsou i ve vzdělání

Zdá se, že při výběru rozhoduje také vzdělání kupujících. Vysokoškoláci dávají přednost kvalitě mnohem více než osoby bez vzdělání. Může jít ale také o souvislost s jejich finanční situací. Pokud budeme předpokládat, že má vysokoškolák středního věku vyšší plat než běžný dělník středního věku, tak je rozhodnutí jasné. Někteří lidé totiž během nakupování nemají na výběr. I když by chtěli do pořádného jídla investovat, ale nemají na to peníze.

Dříve bylo naprosto běžné, že byla cena kupovaných produktů důležitější než jejich kvalita. V posledních pár letech se ovšem Čechům dostalo dost důkazů, že suroviny, které si dáváme do těla jsou důležité. A to nejen jako prostředek k tomu, abychom neměli hlad. Kvalita se sice projeví na vaší peněžence, ale také na zdraví. To dá rozum. Ale až teď se podle toho začínáme řídit.

Spotřebitelé dříve uváděli, že měsíčně zaplatí za jídlo do dvou tisíc korun na osobu. Dnes je to mnohem více. Podle průzkumu společnosti KPMG ve spolupráci s agenturou Data Collect se ukázalo, že 46 procent respondentů dá přednost kvalitě nad cenou potravin. Zúčastněných přitom bylo na 1000 osob, které mají na starost nákupy ve své domácnosti.

Peníze už nejsou to nejdůležitější

Zdálo by se, že je dnešní společnost čistě konzumní a nejdůležitější věcí jsou pro ni peníze. Jak se ale ukazuje u jídla, pití a mnoha dalších produktů, tak tomu již vůbec není. I přesto, že si Češi neustále stěžují na nízké příjmy, tak jsou čím dál více ochotni investovat vydělané finance do skutečně důležitých věcí. A mezi ně potraviny zaručeně patří.

Kromě dvou základních kritérií zkoumali se i další podstatné aspekty nákupu. Z výzkumu vyplývá, že složení potravin je pro některé lidi nejdůležitějším údajem ze všech. Celých 17 procent účastníků průzkumu pro tuto informaci hlasovalo. Země původu je poté rozhodující pro šest procent zákazníků.

Jaká jsou tedy nejdůležitější kritéria pro ideální nákup?

1. Kvalita (46 %),
2. cena (28 %),
3. složení potravin (17 %),
4. země původu (6 %).

Rozdíly jsou i ve vzdělání

Zdá se, že při výběru rozhoduje také vzdělání kupujících. Vysokoškoláci dávají přednost kvalitě mnohem více než osoby bez vzdělání. Může jít ale také o souvislost s jejich finanční situací. Pokud budeme předpokládat, že má vysokoškolák středního věku vyšší plat než běžný dělník středního věku, tak je rozhodnutí jasné. Někteří lidé totiž během nakupování nemají na výběr. I když by chtěli do pořádného jídla investovat, ale nemají na to peníze.

Dříve bylo naprosto běžné, že byla cena kupovaných produktů důležitější než jejich kvalita. V posledních pár letech se ovšem Čechům dostalo dost důkazů, že suroviny, které si dáváme do těla jsou důležité. A to nejen jako prostředek k tomu, abychom neměli hlad. Kvalita se sice projeví na vaší peněžence, ale také na zdraví. To dá rozum. Ale až teď se podle toho začínáme řídit.

Spotřebitelé dříve uváděli, že měsíčně zaplatí za jídlo do dvou tisíc korun na osobu. Dnes je to mnohem více. Podle průzkumu společnosti KPMG ve spolupráci s agenturou Data Collect se ukázalo, že 46 procent respondentů dá přednost kvalitě nad cenou potravin. Zúčastněných přitom bylo na 1000 osob, které mají na starost nákupy ve své domácnosti.

Peníze už nejsou to nejdůležitější

Zdálo by se, že je dnešní společnost čistě konzumní a nejdůležitější věcí jsou pro ni peníze. Jak se ale ukazuje u jídla, pití a mnoha dalších produktů, tak tomu již vůbec není. I přesto, že si Češi neustále stěžují na nízké příjmy, tak jsou čím dál více ochotni investovat vydělané finance do skutečně důležitých věcí. A mezi ně potraviny zaručeně patří.

Kromě dvou základních kritérií zkoumali se i další podstatné aspekty nákupu. Z výzkumu vyplývá, že složení potravin je pro některé lidi nejdůležitějším údajem ze všech. Celých 17 procent účastníků průzkumu pro tuto informaci hlasovalo. Země původu je poté rozhodující pro šest procent zákazníků.

Jaká jsou tedy nejdůležitější kritéria pro ideální nákup?

1. Kvalita (46 %),
2. cena (28 %),
3. složení potravin (17 %),
4. země původu (6 %).

Rozdíly jsou i ve vzdělání

Zdá se, že při výběru rozhoduje také vzdělání kupujících. Vysokoškoláci dávají přednost kvalitě mnohem více než osoby bez vzdělání. Může jít ale také o souvislost s jejich finanční situací. Pokud budeme předpokládat, že má vysokoškolák středního věku vyšší plat než běžný dělník středního věku, tak je rozhodnutí jasné. Někteří lidé totiž během nakupování nemají na výběr. I když by chtěli do pořádného jídla investovat, ale nemají na to peníze.

Dříve bylo naprosto běžné, že byla cena kupovaných produktů důležitější než jejich kvalita. V posledních pár letech se ovšem Čechům dostalo dost důkazů, že suroviny, které si dáváme do těla jsou důležité. A to nejen jako prostředek k tomu, abychom neměli hlad. Kvalita se sice projeví na vaší peněžence, ale také na zdraví. To dá rozum. Ale až teď se podle toho začínáme řídit.

Spotřebitelé dříve uváděli, že měsíčně zaplatí za jídlo do dvou tisíc korun na osobu. Dnes je to mnohem více. Podle průzkumu společnosti KPMG ve spolupráci s agenturou Data Collect se ukázalo, že 46 procent respondentů dá přednost kvalitě nad cenou potravin. Zúčastněných přitom bylo na 1000 osob, které mají na starost nákupy ve své domácnosti.

Peníze už nejsou to nejdůležitější

Zdálo by se, že je dnešní společnost čistě konzumní a nejdůležitější věcí jsou pro ni peníze. Jak se ale ukazuje u jídla, pití a mnoha dalších produktů, tak tomu již vůbec není. I přesto, že si Češi neustále stěžují na nízké příjmy, tak jsou čím dál více ochotni investovat vydělané finance do skutečně důležitých věcí. A mezi ně potraviny zaručeně patří.

Kromě dvou základních kritérií zkoumali se i další podstatné aspekty nákupu. Z výzkumu vyplývá, že složení potravin je pro některé lidi nejdůležitějším údajem ze všech. Celých 17 procent účastníků průzkumu pro tuto informaci hlasovalo. Země původu je poté rozhodující pro šest procent zákazníků.

Jaká jsou tedy nejdůležitější kritéria pro ideální nákup?

1. Kvalita (46 %),
2. cena (28 %),
3. složení potravin (17 %),
4. země původu (6 %).

Rozdíly jsou i ve vzdělání

Zdá se, že při výběru rozhoduje také vzdělání kupujících. Vysokoškoláci dávají přednost kvalitě mnohem více než osoby bez vzdělání. Může jít ale také o souvislost s jejich finanční situací. Pokud budeme předpokládat, že má vysokoškolák středního věku vyšší plat než běžný dělník středního věku, tak je rozhodnutí jasné. Někteří lidé totiž během nakupování nemají na výběr. I když by chtěli do pořádného jídla investovat, ale nemají na to peníze.

Dříve bylo naprosto běžné, že byla cena kupovaných produktů důležitější než jejich kvalita. V posledních pár letech se ovšem Čechům dostalo dost důkazů, že suroviny, které si dáváme do těla jsou důležité. A to nejen jako prostředek k tomu, abychom neměli hlad. Kvalita se sice projeví na vaší peněžence, ale také na zdraví. To dá rozum. Ale až teď se podle toho začínáme řídit.

Spotřebitelé dříve uváděli, že měsíčně zaplatí za jídlo do dvou tisíc korun na osobu. Dnes je to mnohem více. Podle průzkumu společnosti KPMG ve spolupráci s agenturou Data Collect se ukázalo, že 46 procent respondentů dá přednost kvalitě nad cenou potravin. Zúčastněných přitom bylo na 1000 osob, které mají na starost nákupy ve své domácnosti.

Peníze už nejsou to nejdůležitější

Zdálo by se, že je dnešní společnost čistě konzumní a nejdůležitější věcí jsou pro ni peníze. Jak se ale ukazuje u jídla, pití a mnoha dalších produktů, tak tomu již vůbec není. I přesto, že si Češi neustále stěžují na nízké příjmy, tak jsou čím dál více ochotni investovat vydělané finance do skutečně důležitých věcí. A mezi ně potraviny zaručeně patří.

Kromě dvou základních kritérií zkoumali se i další podstatné aspekty nákupu. Z výzkumu vyplývá, že složení potravin je pro některé lidi nejdůležitějším údajem ze všech. Celých 17 procent účastníků průzkumu pro tuto informaci hlasovalo. Země původu je poté rozhodující pro šest procent zákazníků.

Jaká jsou tedy nejdůležitější kritéria pro ideální nákup?

1. Kvalita (46 %),
2. cena (28 %),
3. složení potravin (17 %),
4. země původu (6 %).

Rozdíly jsou i ve vzdělání

Zdá se, že při výběru rozhoduje také vzdělání kupujících. Vysokoškoláci dávají přednost kvalitě mnohem více než osoby bez vzdělání. Může jít ale také o souvislost s jejich finanční situací. Pokud budeme předpokládat, že má vysokoškolák středního věku vyšší plat než běžný dělník středního věku, tak je rozhodnutí jasné. Někteří lidé totiž během nakupování nemají na výběr. I když by chtěli do pořádného jídla investovat, ale nemají na to peníze.

Dříve bylo naprosto běžné, že byla cena kupovaných produktů důležitější než jejich kvalita. V posledních pár letech se ovšem Čechům dostalo dost důkazů, že suroviny, které si dáváme do těla jsou důležité. A to nejen jako prostředek k tomu, abychom neměli hlad. Kvalita se sice projeví na vaší peněžence, ale také na zdraví. To dá rozum. Ale až teď se podle toho začínáme řídit.

Spotřebitelé dříve uváděli, že měsíčně zaplatí za jídlo do dvou tisíc korun na osobu. Dnes je to mnohem více. Podle průzkumu společnosti KPMG ve spolupráci s agenturou Data Collect se ukázalo, že 46 procent respondentů dá přednost kvalitě nad cenou potravin. Zúčastněných přitom bylo na 1000 osob, které mají na starost nákupy ve své domácnosti.

Peníze už nejsou to nejdůležitější

Zdálo by se, že je dnešní společnost čistě konzumní a nejdůležitější věcí jsou pro ni peníze. Jak se ale ukazuje u jídla, pití a mnoha dalších produktů, tak tomu již vůbec není. I přesto, že si Češi neustále stěžují na nízké příjmy, tak jsou čím dál více ochotni investovat vydělané finance do skutečně důležitých věcí. A mezi ně potraviny zaručeně patří.

Kromě dvou základních kritérií zkoumali se i další podstatné aspekty nákupu. Z výzkumu vyplývá, že složení potravin je pro některé lidi nejdůležitějším údajem ze všech. Celých 17 procent účastníků průzkumu pro tuto informaci hlasovalo. Země původu je poté rozhodující pro šest procent zákazníků.

Jaká jsou tedy nejdůležitější kritéria pro ideální nákup?

1. Kvalita (46 %),
2. cena (28 %),
3. složení potravin (17 %),
4. země původu (6 %).

Rozdíly jsou i ve vzdělání

Zdá se, že při výběru rozhoduje také vzdělání kupujících. Vysokoškoláci dávají přednost kvalitě mnohem více než osoby bez vzdělání. Může jít ale také o souvislost s jejich finanční situací. Pokud budeme předpokládat, že má vysokoškolák středního věku vyšší plat než běžný dělník středního věku, tak je rozhodnutí jasné. Někteří lidé totiž během nakupování nemají na výběr. I když by chtěli do pořádného jídla investovat, ale nemají na to peníze.

Dříve bylo naprosto běžné, že byla cena kupovaných produktů důležitější než jejich kvalita. V posledních pár letech se ovšem Čechům dostalo dost důkazů, že suroviny, které si dáváme do těla jsou důležité. A to nejen jako prostředek k tomu, abychom neměli hlad. Kvalita se sice projeví na vaší peněžence, ale také na zdraví. To dá rozum. Ale až teď se podle toho začínáme řídit.

Spotřebitelé dříve uváděli, že měsíčně zaplatí za jídlo do dvou tisíc korun na osobu. Dnes je to mnohem více. Podle průzkumu společnosti KPMG ve spolupráci s agenturou Data Collect se ukázalo, že 46 procent respondentů dá přednost kvalitě nad cenou potravin. Zúčastněných přitom bylo na 1000 osob, které mají na starost nákupy ve své domácnosti.

Peníze už nejsou to nejdůležitější

Zdálo by se, že je dnešní společnost čistě konzumní a nejdůležitější věcí jsou pro ni peníze. Jak se ale ukazuje u jídla, pití a mnoha dalších produktů, tak tomu již vůbec není. I přesto, že si Češi neustále stěžují na nízké příjmy, tak jsou čím dál více ochotni investovat vydělané finance do skutečně důležitých věcí. A mezi ně potraviny zaručeně patří.

Kromě dvou základních kritérií zkoumali se i další podstatné aspekty nákupu. Z výzkumu vyplývá, že složení potravin je pro některé lidi nejdůležitějším údajem ze všech. Celých 17 procent účastníků průzkumu pro tuto informaci hlasovalo. Země původu je poté rozhodující pro šest procent zákazníků.

Jaká jsou tedy nejdůležitější kritéria pro ideální nákup?

1. Kvalita (46 %),
2. cena (28 %),
3. složení potravin (17 %),
4. země původu (6 %).

Rozdíly jsou i ve vzdělání

Zdá se, že při výběru rozhoduje také vzdělání kupujících. Vysokoškoláci dávají přednost kvalitě mnohem více než osoby bez vzdělání. Může jít ale také o souvislost s jejich finanční situací. Pokud budeme předpokládat, že má vysokoškolák středního věku vyšší plat než běžný dělník středního věku, tak je rozhodnutí jasné. Někteří lidé totiž během nakupování nemají na výběr. I když by chtěli do pořádného jídla investovat, ale nemají na to peníze.

Dříve bylo naprosto běžné, že byla cena kupovaných produktů důležitější než jejich kvalita. V posledních pár letech se ovšem Čechům dostalo dost důkazů, že suroviny, které si dáváme do těla jsou důležité. A to nejen jako prostředek k tomu, abychom neměli hlad. Kvalita se sice projeví na vaší peněžence, ale také na zdraví. To dá rozum. Ale až teď se podle toho začínáme řídit.

Spotřebitelé dříve uváděli, že měsíčně zaplatí za jídlo do dvou tisíc korun na osobu. Dnes je to mnohem více. Podle průzkumu společnosti KPMG ve spolupráci s agenturou Data Collect se ukázalo, že 46 procent respondentů dá přednost kvalitě nad cenou potravin. Zúčastněných přitom bylo na 1000 osob, které mají na starost nákupy ve své domácnosti.

Peníze už nejsou to nejdůležitější

Zdálo by se, že je dnešní společnost čistě konzumní a nejdůležitější věcí jsou pro ni peníze. Jak se ale ukazuje u jídla, pití a mnoha dalších produktů, tak tomu již vůbec není. I přesto, že si Češi neustále stěžují na nízké příjmy, tak jsou čím dál více ochotni investovat vydělané finance do skutečně důležitých věcí. A mezi ně potraviny zaručeně patří.

Kromě dvou základních kritérií zkoumali se i další podstatné aspekty nákupu. Z výzkumu vyplývá, že složení potravin je pro některé lidi nejdůležitějším údajem ze všech. Celých 17 procent účastníků průzkumu pro tuto informaci hlasovalo. Země původu je poté rozhodující pro šest procent zákazníků.

Jaká jsou tedy nejdůležitější kritéria pro ideální nákup?

1. Kvalita (46 %),
2. cena (28 %),
3. složení potravin (17 %),
4. země původu (6 %).

Rozdíly jsou i ve vzdělání

Zdá se, že při výběru rozhoduje také vzdělání kupujících. Vysokoškoláci dávají přednost kvalitě mnohem více než osoby bez vzdělání. Může jít ale také o souvislost s jejich finanční situací. Pokud budeme předpokládat, že má vysokoškolák středního věku vyšší plat než běžný dělník středního věku, tak je rozhodnutí jasné. Někteří lidé totiž během nakupování nemají na výběr. I když by chtěli do pořádného jídla investovat, ale nemají na to peníze.